Příběh startu podnikání z úplné nuly a z paneláku…
Milan je zajímavý týpek :-). Možná je jeho příběh podobný statisícům dalších. Obyčejný kluk, co se jednoho dne rozhodl jít na své a již pár roků bojuje o své místo na slunci. Oborem jeho mikropodnikání jsou zahrady. Jistě krásné, ale náročné podnikání.
Češi i Moraváci jsou národem všeumělů a rádi si przní svoje zahrady sami. Jen málokdo to ale umí na opravdu pěkné úrovni. Mnohdy hezké domy na našich vesnicích obklopuje podivně naorganizovaná zeleň, přeplácnutá záhony, skalkami, tujemi v kombinaci s ovocnými stromky. Prostě naše zahrady si jistě zaslouží více.
Ale Milan začal podnikat v regionu Tovačova, menšího městečka u Prostějova, kde jistě nemají lidi peněz nazbyt a začínal od píky. Zcela jistě jej tvorba zahrad, luxusních trávníků a venkovních exteriérů baví. Ale propracovat se opravdu k těm bonitním zákazníkům, k opakovaným tržbám v rámci pravidelné údržby a k inovacím, to je pro začínající živnostníky a malé podnikatele opravdu oříšek.
A přitom je to naprosto klíčová věc nejen pro přežití v podnikání, ale i k tomu, aby i malé podnikání bavilo, přinášelo výsledky, peníze i seberealizaci.
I malý podnikatel, jako je Milan si může sice v míře omezené, ale přece jen užívat svobodu času a rozhodování. Jen ta závislost na počasí a přírodě – ta bude v tomto oboru vždy rozhodující!
» Pokud by Milan pracoval jako zahradník nebo manažer v zahradnictví, dělal by totéž, co dělá teď. Možná by jej to i bavilo, protože práce, za kterou je výsledek, jistě baví.. Ale dělal by to za mzdu a svobodu by fasoval na příděl, jako se tomu děje u všech lidí na Levé straně. Jeho mzda by navíc byla brutálně daněna každý měsíc 50 %, které mizí v černé díře… Nebydlel by ve svém domě, ale zůstal by v paneláku…
» Místo toho se Milan rozhodl pro tu těžší cestu. Pro cestu podnikatele. Musel vzít na sebe odpovědnost a začít používat hlavu i k jiným věcem, než je prosté organizování prací na zahradách. Proces podnikání je o přemýšlení. Peníze na PRAVÉ STRANĚ cash-flow kvadrantu se vydělavají procesem myšlení.
Po několika náročných létech v podnikání Milan i díky našemu programu pochopil, že na některé věci musí jinak. Dává to a já mu držím palce! Budou jej následovat další malí podnikatelé a živnostníci, kteří díky našim programům z PRAVÉ STRANY udělají restart svého podknikání?
Milan Třasoň pochopil jednu zásadní věc:
Lidé nemají trpělivost budovat byznys pár let,
ale mají trpělivost chodit do práce 40 let.
Je fajn, že Milan a tisíce dalších v sobě tu trpělivost nemají!
Zde jen upozorňuji, že mí podnikatelé a živnostníci v kurzu nejsou umělci a odborníci na videa či psaní. Dělají to, co umí a baví je to. Prosím o shovívavost. Zveřejňování těchto materiálů je autentické a bez úprav…
Milan a jeho video
Co mi Milan ještě napsal:
Jsem spirituálně orientovaný člověk, který chtěl pracovat na něčem, co by bylo k užitku sobě, ale i společnosti a prostředí – rozuměj matce zemi vůbec. V harmonii s přírodou, přírodními cykly atd. A tak jsem se stal zahradníkem.
Hledal jsem práci, která by využila můj potenciál jak fyzicky tak mentálně. Z činnosti obchodního zástupce mě bolela hlava a nebavily mě produkty, takže výsledky tomu odpovídaly. Doma jsme se jako novopečení manželé bydlící u manželčiných rodičů v jejím pokojíčku hádali o peníze a o to, jak se hnout z místa. A do toho se naskytla příležitost začít jako brigádník, lopaťák u mé stávající konkurence.
Během pololetí jsem se vypracoval z nejmladšího a nezkušeného pracovníka na parťáka, který měl takřka samostatně na starosti realizace celých zahrad, údržby a dělal jsem následně i servisního technika této firmy. Pobyl jsem si tam pár let – přesně asi 2,5 roku. Přičemž již v tom období jsem si dělal nějaké menší vlastní fušky jako drobné realizace předzahrádek či údržby apod.
Zcela jsem se osamostatnil v roce 2005, když se mi podařilo prostřednictvím ,,síťování” – u mé kadeřnice, u které byly vystaveny mé ,,vizitky”, dostat k zákazníkovi, který potřeboval pro začátek ,,jen” vyplít zahradu o cca 3 000 m2. Což jsme mu s pomocí mojí ženy, která taky pracovala v oboru a předtím i ve stejné firmě, provedli za dva dny.
Zákazník byl velice spokojen a následně jsme se domluvili na postupných úpravách celé zahrady, což spolu s ostatními drobnějšími realizacemi a údržbami dalo tolik práce, že nás to uživilo od začátku prázdnin až do vánoc. Když se to dalo vydržet půl roku, tak jsme to vyhodnotili, že to musí jít i napořád.
Ješte bych k tomu podotkl to, že jsem začínal z úplné nuly, z bytu v podnájmu v paneláku ve třetím patře. Nářadí jsem z auta nosil do sklepa, vozík si půjčoval od rodičů a skladoval u dědy, kde jsem pak měl uskladněné nářadí, počáteční stroje i rostlinný materiál. Takže jsem začínal z nuly bez kapitálu i zázemí.
Dnes to oceňuji zpětně a shrnuji tak, že jsem tehdy začal něco nějak dělat! S nějakými výsledky. Někdo by to považoval za úspěch, jiný za neuspěch.
Během tří let (2008 a jeho začátek krize) jsem se dopracoval s hypotékou k prvnímu dítěti a zahájení stavby RD. Všechno jsem to táhl finančně sám. Sice jsme dostavěli hrubou stavbu, ale na dokončení samotná hypotéka nevyšla, takže jsem si pomáhal i kontokorentem a kreditní kartou. Zároveň i fakturami od dodavatelů. Což se mi bohužel v jednom případě i vymstilo a dopracoval jsem se až k nákladné komunikaci s exekutorem.
Podlehl jsem bohužel nástraze, kterou popisuje i Richard Koch a sice tomu – jak zvládat velké a složité projekty. Děláme zahrady kompletně i komplexně. Od návrhu, přes závlahu, osvětlení, výsadby, robotické sekačky až po následné údržby. Zkrátka moc různých operací, vybavení a organizování i administrativy.
Dnes už je to díky bohu jiné, což bude rozepsáno níže v popisu strategií jednotlivých divizí.
Po celou dobu jsem měl pár lidí na IČO a pár jako brigádníky. Nadělal jsem spoustu chyb. Na lidi jsem byl vždycky příliš měkký – jsem ryba znamením a sám mám problémy s respektováním autorit a taky s tím být sám autoritou. Dále jsem neměl pořádnou oporu ani ve svém parťákovi, který si pořád namlouval, že je to naše společné, ačkoliv jeho příhos nepokrýval ani jeho náklady. Čím méně jsem na zakázkách pracoval osobně, tím více bývalo problémů s placením a tím méně referencí. Neměl jsem čas na organizaci svého podnikání. Takže katastrofa.
Stávající personál je ten nejlepší, jaký jsem kdy měl. Fungují, protože pokud by nefungovali, tak by museli hledat jiné uplatnění. Jelikož já sám bych se uživil i bez nich – mají jasně sděleno, že pokud je nebudou zákazníci chválit a zakázky nebudou referenčně vytvářet nové zakázky, tak to klidně zabalíme. Tak nějak též proběhla přirozená selekce a zůstala ta menšina co generuje většinu výsledků (známe z Jirkova kurzu :-)).
V minulosti se stal zákazníkem téměř každý kdo mě oslovil a s nímž jsem vyšel po dobrém. Stalo se mi párkrát, že jsem se rozhodl to u konkrétního zákazníka zabalit v takovém rozsahu, že jsme tahali trubky od závlahy ze země, asi celkem jen dvakrát. Zkrátka bavil jsem se – ne abych měl pouze co dělat, ale aby mě to bavilo, což se mi splnilo. Práce sežrala skutečně veškerý můj čas přesně podle Parkinsonova zákona. To bohužel ještě stále, ale vidím světlo na konci tunelu.
Z Jirkova kurzu jsem pochopil, že na to musím jít jinak. Prostě řídit podnikání strategicky podle Pravidla 80/20 tak, jak se to učíme v kurzu.
Obrat v mém podnikání přišel, když jsem začal studovat méně zahradničiny a více podnikání samotné.
Během posledních tří let jsem studoval a řešil, čím to je, že jiní prosperují a já jen taktak přežívám a to jsem tomu věnoval skutečně maximum. Až jsem na to postupně přišel a dnes už je to podstatně lepší a jsem na cestě k ještě podstatně lepší budoucnosti. Jako důkaz bych použil úspěšné postupné dokončování RD s průběžným umořování stávajících dluhů včetně splátkových kalendářů zp a ossz.
Postupně jsem strategickým myšlením a přirozenou selekcí zákazníků došel ke své cílové skupině, jíž jsou majitelé RD v lukrativních částech okolních měst. Těm zajištujeme nejen realizaci, ale poskytujeme i veškterý následný servis. V převážné většině jsou to podnikatelé, pro jejichž firmy rovněž poskytujeme zahradnické služby, což jim přináší jisté účetní a daňové zvýhodnění oproti běžné populaci (další vychytávka popisovaná v Jirkově programu).
V letošním roce díky studiu online programu Život na PRAVÉ STRANĚ, jehož tvůrce je Jiří Mazur, jsem se dokopal k tomuto dokumentu a hodil na papír to, co celou dobu nosím jen v hlavě a začal na tom systematičtěji pracovat.
Mám několik rozjetých divizí, které bych postupně jednu po druhé chtěl více rozpracovat, zapracovat do nich konkrétní lidi, kteří by to měli na starost a já se mohl věnovat práci na podnikání samotném!
Jak říká Jirka – podnikatel musí podnikat a ostatní pracovat.
1. divize Realizace a údržby zahrad. Je to divize, která přímo navazuje na mou historickou zkušenost s realizacemi a údržbami rodinných zahrad. Zatím je to hlavní zdroj příjmů podnikání – tak se jej ještě nemůžu zbavit i kdybych sebevíc chtěl, protože ostatní divize jsou v testovacím režimu. Navíc tato divize zásobuje zákazníky i mé ostatní divize. Přece jen těch mých deset let má své ovoce co se týká jak dosažených výsledků, tak stálých zákazníků a síťování s projektanty, stavebními firmami apod.
2. divize Robotické sekačky a luxusní trávníkový servis. S robotickými sekačkami pracuji již cca 10 let a to nejen uživatelsky, ale i jako montážní firma pro různé značky a výrobce. Což chci do budoucna využít více nejen pro své koncové zákazníky, ale i prostřednictvým mých obchodních partnerů (zahradníků, architektů a zahradních center) pro jejich zákazníky.
3. divize Obchod se zahradnickými materiály. Jde o obchodování s rostlinami, stromy, mulčovací kůrou, kamenivem atd. Díky těmto artiklům, které prezentuji na svých stránkách (připravuji na A-Zahrady.cz), které budou mít na daná slova optimalizované SEO, se chci dostávat k novým zákazníkům a obchodním partnerům a v neposlední řadě ke stabilnějšímu zisku při menší námaze. Už teď mi to začíná fungovat. Díky tomu se mohu pochlubit takovými referenčními zákazníky, jako jsou výstaviště Floria Kroměříž či Flora Olomouc.
4. divize Dětská hřiště a prvky dřevěné zahradní architektury. Tato aktivita je momentálně z kapacitních a investičních důvodů v útlumu. Nebo řekněme v testovacím režimu. Má strategickou návaznost na ostatní aktivity, jelikož dětská hřiště pro rodinné zahrady jsou nákladná záležitost a jejich pořízení na klíč je opět záležitost mojí cílové skupiny. Zákazníci rekrutovaní v této divizi se následně stávají zákazníky i v divizích zahradnických služeb a často i robosekaček. Tato divize zahrnuje i prodej luxusních trampolín. Díky této divizi mám navíc téměř grátis účast na výstavách.
Ještě měsíc až dva a je tu konec letošní sezóny. Už se na to popravdě těším, protože konečně začnu mít dost času a energie začít pracovat na nové strategii celé firmy, konečně to překlopím na s.r.o. (10 a 11 tajemství z Pravé strany !!!).
Přes zimu v rámci I. čtvrtletí zapracuji na webových stránkách jednotlivých projektů/divizí a na firemních procesech a trochu i zázemí firmy.
Konečně bude čas zhodnotit získané zkušenosti a integrovat získané informace z kurzu o tom, jak podnikat tak, abych se přestal honit někde ve stínu vlevo dole a přesunul se na výsluní doprava nahoru :-). Milan.
Je to dobré vidět, že když se chce, opravdu to jde. Ale někdy to bolí. Nikdo netvrdí, že cesty podnikatele jsou jednoduché. Ale když se vše nastaví a udělá správně, jsou hodnoty peněz :: svobody času :: nezávislosti :: seberealizace zase o něco blíže.
Jo, nenapsal jsme někde výše, že Lidé nemají trpělivost budovat byznys pár let, ale mají trpělivost chodit do práce 40 let?
No, pro mnoho lidí to může být ta pohodlnější varianta, ale moc po nich nezůstane. Nehledě na celkem nudný život. I po malém podnikateli, když je šikovný, toho zůstane více. Třeba po Milanovi pěkné zahrady :-)!
Tolik vše pro inspiraci. Díky za přízeň.
Dotaz – kdo chce, abych taky o něm napsal článek na blog? V mém programu máte šanci!
Jirka Mazur
PS: Potřebujete více informací a ještě jste neprošli online kurzem?